BLOG

Výpis článků

PŘEVOZ ZVÍŘAT A STRES

To je další velké téma, o kterém bychom si měli povědět něco víc – zvlášť s ohledem na blížící se jaro. Právě na jaře totiž mnoho chovatelů doplňuje své chovy. Přivážejí nové slepice, kůzlata, ale také koně. Všechna tato (i další) zvířata však spojuje jedna věc: stres spojený s přepravou.
Ráda bych napsala, že se doba mění a že se při převozu zvířat již více přihlíží k jejich welfare. Bohužel tomu tak stále není vždy. I v České republice se stále setkáváme s přepravci, kteří zvířata převážejí ve velmi stresujících podmínkách.

Pokud se rozhodneme pořídit si nové zvíře – ať už si pro něj jedeme k chovateli sami, nebo si ho necháme přivézt – měli bychom mít na paměti jednu důležitou věc. První, co bychom měli po příjezdu udělat, je dopřát zvířeti klid. Samozřejmostí by mělo být také podávání bylinek, které pomáhají zvládat stres.
Mezi takové bylinky patří například levandule, meduňka, heřmánek, ale také kozlík nebo třezalka.

Co tedy dělat, když si zvíře přivezeme domů?

Nejprve bychom měli zvíře ubytovat, zajistit mu čistou vodu, vhodnou podestýlku a krmivo. Pokud se jedná například o kozy, rozhodně by nemělo chybět kvalitní seno.
První den je nejlepší zvířata pouze pozorovat a snažit se je co nejméně rušit. Potřebují čas, aby si zvykla na nové prostředí. Druhý den už můžeme začít s podáváním uklidňující bylinné směsi. Kontakt se zvířetem může být častější, ale stále je důležité sledovat, zda se neobjevují známky stresu. Ty se mohou projevovat například neklidem, odmítáním potravy, zvýšenou hlasitostí nebo naopak apatií.

Pokud patříte mezi chovatele, kteří svá zvířata prodávají a opravdu vám záleží na jejich pohodě, můžete bylinky začít podávat už zhruba 2–3 dny před plánovaným odjezdem. Tím zvýšíte šanci, že zvíře dorazí do nového domova klidnější a lépe zvládne změnu prostředí. Dobrou praxí je také předat novému majiteli malou bylinnou směs, aby ji mohl podávat ještě přibližně tři dny po příjezdu zvířete do nového domova.

Takovou směs si můžete velmi jednoduše připravit ale i sami. Stačí smíchat tyto sušené bylinky:
3 díly meduňky, 2 díly heřmánku, 1 díl levandule, 1 díl třezalky a ½ dílu kozlíku lékařského

Směs můžete přidávat do krmiva nebo ji nabídnout samostatně v malém množství. Podávat ji lze několik dní před plánovaným převozem i několik dní po něm.

Závěrem bych chtěla dodat už jen to, že zvířata nám často nemohou říct, že mají strach. Ale můžeme jim pomoci, aby náročné situace zvládala klidněji a přirozeněji.

Protože někdy stačí opravdu málo – trochu klidu, dobrá péče… a správné bylinky. 🌿

ROZDÍL MEZI BYLINAMI A SYNTETICKÝMI DOPLŇKY

Pokud se o svá zvířata staráme zodpovědně, pak dříve nebo později narazíme na otázku, jak nejlépe podpořit jejich zdraví. Má smysl sáhnout po bylinách, nebo raději po hotových doplňcích z obchodu? Rozdíl mezi nimi není jen v tom, že jedno roste na louce a druhé vzniká v továrně. Liší se hlavně tím, jak na tělo zvířete působí. 

Byliny obsahují přirozenou směs různých látek, které v rostlině vznikly společně. Tyto látky spolupracují a navzájem se vyvažují. Díky tomu působí byliny většinou jemněji a podporují organismus jako celek, ne jen jednu jeho část. Představme si například kopřivu. Když ji nasekáme a přidáme kozám do krmení nebo ji usušenou nabídneme slepicím, nedodáváme jen železo. Kopřiva obsahuje i další látky, které pomáhají tělu železo lépe využít a zároveň podporují krvetvorbu, látkovou výměnu i celkovou vitalitu. Je to podobné, jako když zvíře spásá pestrou louku – nepřijímá jen jednu živinu, ale celou škálu toho, co příroda nabízí. Hospodářská zvířata jsou na tento způsob výživy přirozeně nastavená. Jejich trávení je uzpůsobené na zpracování různých rostlin. Ve volném pohybu si vybírají, co budou spásat, a často střídají druhy podle potřeby.

Oproti tomu syntetické doplňky fungují jinak. Jsou vyrobené tak, aby obsahovaly přesně dané množství konkrétní látky a jejich výhodou je tedy přesnost. Pokud víme, že zvířeti opravdu něco chybí, můžeme mu dodat právě tu látku, která je potřeba, a to ve známé dávce. To je velmi užitečné například ve chvíli, když vyšetření ukáže chybějící minerál. V takovém případě je cílený doplněk rychlým a účinným řešením.

Rozdíl tedy spočívá hlavně v přístupu. Byliny podporují tělo přirozeně a dlouhodobě. Pomáhají udržovat rovnováhu, podporují trávení, imunitu i celkovou odolnost. Účinek bývá pozvolnější, ale působí šířeji. Syntetické doplňky jsou přesný nástroj pro konkrétní problém. Neřeší celek, ale zaměřují se na jednu chybějící složku.

Pro běžného chovatele z toho plyne jednoduché pravidlo. Pokud chceme svým zvířatům kondici podporovat dlouhodobě, má smysl pracovat s bylinami a pestrostí krmiva. Pokud se objeví konkrétní potíž a víme, co přesně chybí, může být na místě cílený doplněk.

Nejde o to, že by jedna cesta byla správná a druhá špatná. Jde o pochopení, kdy podporujeme přirozenou rovnováhu a kdy řešíme konkrétní nedostatek. Když tomu rozumíme, dokážeme o svá zvířata pečovat klidněji, jistěji a s větším respektem k tomu, jak jejich tělo funguje.

JAK PŘIPRAVIT ZVÍŘATA NA PŘÍCHOD JARA
Únor je období, kdy se dny pomalu prodlužují, ale počasí nás ještě umí potrápit mrazem, větrem i vlhkem. Právě teď je ale ideální čas začít připravovat stádo na přechod ze zimního režimu do jarní sezóny.
Jaro přináší čerstvou pastvu, vyšší aktivitu zvířat, ale také zvýšený tlak parazitů a riziko trávicích potíží. Dobrá příprava v únoru a březnu může ušetřit mnoho starostí v dubnu a květnu.
Jedno z největších jarních rizik je náhlý přechod na bohatou, mladou trávu, která obsahuje vysoký podíl vody, spoustu dusíkatých látek a zároveň méně strukturální vlákniny. Taková pastva pak může způsobit průjmy, nadýmání, bachorovou acidózu a paradoxně i pokles celkové kondice zvířete.
Jak bychom tedy měli zvířata na jarní pastvu zvykat? Je to jednoduché a zde máte pár základních typů.
Zpočátku zvířata pouštějte na pastvu jen na krátkou dobu (30–60 minut postačí). Před vypuštěním je vždy nakrmte senem a samotný přechod rozložte minimálně na 2–3 týdny. Samozřejmě sledujte trus a chování zvířat – jakákoli změna by měla být signálem ke zpomalení přechodu.
Další hrozbou, která s jarem a teplejšími dny přichází, jsou paraziti, kteří se začínají ze zazimovaných larev na pastvách líhnout.
Ještě před vypuštěním na hlavní pastviny byste tedy měli zvážit koprologické vyšetření, dále byste měli střídat pastviny (rotační pastva) a sledovat příznaky u zvířat, jako je hubnutí, matná srst, průjem a nebo zpomalený růst u kůzlat.
Abychom to shrnuli - únor je měsíc prevence a pokud bychom měli vybrat tři klíčové kroky pro přípravu na jaro, pak by to rozhodně měl být pozvolný přechod na pastvu, kontrola kondice zvířat a samozřejmě myslet na parazity dřív, než se projeví.
Pokud byste chtěli svým zvířatům pomoci zvládnout toto období co nejpřirozenější cestou, můžete jejich organismus podpořit vhodnými bylinnými doplňky. Na našem webu najdete bylinnou směs proti vnitřním parazitům i směs zaměřenou na posílení imunity (jak pro slepičky, tak pro kozy a ovce).

 

BYLINY PRO SPRÁVNÉ TRÁVENÍ - KDY A PROČ JE POUŽÍVAT
Dnes si budeme povídat o bylinkách vhodných pro podporu trávení u slepic i koz.
Správné trávení je základ zdraví každého hospodářského zvířete. Musíme ale myslet na to, že u koz i slepic funguje trávení úplně jinak – a tomu je potřeba přizpůsobit i výběr bylin. Některé podporují činnost bachoru, jiné dezinfikují střeva nebo pomáhají při nadýmání. Pojďme si vysvětlit, kdy a proč byliny používat, jak fungují a kdy může pomoci i aktivní uhlí.
Nejprve si povíme něco o správném trávení koz. Koza je přežvýkavec a má čtyřdílný žaludek (bachor, čepec, knihu a slez). V praxi se často mluví o „dvou žaludcích“, ale důležité je pochopit hlavně roli bachoru.
Bachor je obrovská fermentační nádoba plná mikroorganismů.
Ty rozkládají vlákninu a vyrábějí těkavé mastné kyseliny, které jsou hlavním zdrojem energie. Jakmile je narušena rovnováha mikroflóry (překrmení jádrem, náhlá změna krmiva, plesnivé seno, atd.), přichází problém ve formě nadýmání, acidózy nebo průjmu. Na každý z výše uvedených problémů se hodí jiná bylinka. Proti nadýmání budeme používat bylinky, které podporují uvolnění plynů a stimulují bachor. Mezi takové patří kmín, fenykl, anýz a máta.
Naopak při průjmu použijeme bylinky, které mají stahující účinek a zklidňují střeva - to jsou dubová kůra, řepík, ale například i borůvkové listí.
Od koz se přesuneme ke slepicím, které nemají bachor ani fermentační komoru jako kozy. Proto reagují citlivěji na mikrobiální nerovnováhu. U slepiček je dobré nasadit bylinnou kůru například při velice řídkém trusu, při kvašení krmiva ve voleti, při stresu a nebo preventivně proti kokcidióze.
Pokud má slepice výrazně řídký trus (je však nutné mít na paměti, že u drůbeže je trus přirozeně smíšen s močí a je třeba posoudit jeho konzistenci i barvu), pak použijeme bylinky, které mají antibakteriální účinek. Mezi takové se řadí oregano, tymián nebo šalvěj.
Ve stresových situacích jako je například vysoké horko nebo převoz zvířete, bychom měli nasadit bylinky, které zklidňují nervový systém a to je meduňka, heřmánek nebo levandule.
Pokud budete chtít ve svém chovu předcházet kokcidióze, pak určitě zařaďte do jídelníčku slepic oregano, česnek, pelyněk nebo skořici.
A jak je to s černým uhlím? Ať už chováme kozy nebo slepice, aktivní (černé) uhlí může být cenným pomocníkem při náhlých trávicích potížích. Přestože má koza složitý bachorový systém a slepice zcela odlišné trávení s voletem a svalnatým žaludkem, princip účinku je u obou druhů stejný.
Hlavní výhody černého uhlí jsou, že na sebe váže toxiny a škodlivé látky, snižuje nadýmání a pomáhá i při průjmu.
Je však důležité myslet na to, že uhlí je určeno ke krátkodobému použití, protože na sebe může vázat i vitamíny a minerání látky.
IMUNITA POD LUPOU - JAK POZNAT, ŽE ZVÍŘE POTŘEBUJE POSÍLIT OBRANYSCHOPNOST
Imunita je základ zdravého chovu. Ať už chováte slepičky, kozy, ovce nebo králíky, silný imunitní systém rozhoduje o tom, jak dobře zvíře zvládne změny počasí, stres, parazity i běžné infekce.
Mnoho chovatelů řeší zdravotní potíže až ve chvíli, kdy je nutné nasadit veterinární přípravky. Přitom tělo často vysílá jemné signály už mnohem dříve.
A jak je rozpoznat?
U drůbeže bývají projevy oslabené imunity nenápadné, ale pozorný chovatel si jich všimne. Mezi typické signály patří matné, polámané nebo nadměrně vypadávající peří mimo období přepeřování, bledý nebo scvrklý hřebínek, častější řídký trus, apatie nebo postávání stranou hejna.
Pokud se zaměříme na přežvýkavce, kteří bývají poměrně odolní, musíme si uvědomit, že jejich imunita úzce souvisí se stavem bachoru a kvalitou krmiva.
U koz a ovcí je dobré si všímat zhoršené kvality srsti nebo vlny, hubnutí i při dostatku krmiva, častější kašel nebo výtok z nosu, průjmy či nadýmání, únava a neochota k pohybu.
Velkou roli zde hraje sezónnost. Přechod ze zimního krmení na pastvu nebo období vlhka je pro organismus koz a ovcí náročné. Tehdy je vhodné zaměřit se na podporu trávení i obranyschopnosti.
Neměli bychom zapomínat ani na hlodavce. Králíci i ostatní hlodavci reagují na oslabení imunity velmi rychle. Mezi varovné příznaky patří ztráta lesku srsti, slzení očí nebo kýchání, nechutenství, nafouklé bříško, ale i častější kokcidióza nebo jiné infekce.
Když to všechno shrneme. Imunita není jen o „boji s nemocí“. Je to schopnost organismu udržet rovnováhu. A tak pravidelná a cílená podpora bývá účinnější než jednorázové řešení akutního problému.
V našem chovu bylinky nepůsobí jako rychlá „záchranná brzda“, ale jako jemná a dlouhodobá podpora organismu. Silné zvíře totiž není to, které nikdy neonemocní, ale to které si dokáže udržet rovnováhu.
Samozřejmě i Vy můžete zařadit bylinky jako každodenní součást péče o své stádo či hejno. Na našich webových stránkách najdete přehled bylinných směsí pro slepičky, kozy, ovce i králíky, sestavených tak, aby přirozeně podporovaly imunitu, trávení i celkovou vitalitu zvířat. Každá směs vychází z potřeb konkrétního druhu i náročných období v chovu.
Závěrem bychom Vám chtěli popřát, ať se Vám daří budovat zdravý, silný a spokojený chov.
NEJČASTĚJŠÍ CHYBY V KRMENÍ SLEPIC A PROČ ANI PLNÉ KRMÍTKO NEMUSÍ ZNAMENAT ZDRAVÉ HEJNO

Správné krmení slepic je základ úspěšného chovu. Přesto se i u zkušených chovatelů stále opakují chyby, které vedou ke snížené snášce, horší kvalitě vajec nebo oslabení celého hejna. Slepice sice na první pohled vypadají spokojeně, ale jejich organismus často nedostává to, co skutečně potřebuje.

Pojďme se proto podívat na nejčastější problémy v krmení slepic a hlavně na to, jak jim jednoduše předcházet.

Nejčastější chybou je jednostranné krmení.

Musíme si uvědomit, že slepice jsou všežravci a v přirozeném prostředí si samy vyhledávají byliny, semena a další zdroje živin. V uzavřeném chovu jim tuto pestrost musíme nahradit.

Většina chovatelů považuje jako správný základ krmené dávky obilí, a to nejčastěji pšenici, ovesný šrot nebo kukuřici. Takové krmení sice slepice dobře zasytí, ale samotné obilí nestačí. Chybí v něm řada důležitých vitamínů, minerálů a látek podporujících trávení.

Dlouhodobě se jednostranné krmení může projevit poklesem snášky, tenkou nebo lámavou skořápkou, únavou a apatií slepic, ale i horší odolností vůči nemocem.

Další častou chybou je nadměrné krmení kuchyňskými zbytky. Pečivo, těstoviny nebo vařené brambory slepice ochotně přijímají, ale jejich trávicí soustava na takovou stravu není stavěná.

Příliš mnoho zbytků může vést k přetížení jater, obezitě, snížení kvality vajec i poruchám trávení.

Zbytky mohou být doplňkem, nikoliv základem krmné dávky.

Spousta chovatelů řeší složení krmiva, ale zapomínají na to nejdůležitější - jak dobře ho slepice dokáže strávit a využít. Pokud trávení nefunguje správně, nepomůže ani sebekvalitnější krmná směs.

Varovné signály špatného trávení jsou řídký nebo zapáchající trus, nadýmání i nechutenství.

Podpora trávení je zásadní zejména v období přepeřování, změn počasí, ale i stresu.

V těchto obdobích organismus slepic potřebuje větší podporu imunity, jinak se problémy rychle projeví na zdravotním stavu i snášce.

Proto je důležité nepřemýšlet jen nad tím, čím slepice krmíme, ale také jak jejich trávení funguje a zda mají k dispozici přirozenou podporu, kterou by si ve volné přírodě zajistily samy.

Velmi jednoduchým a přirozeným řešením je zařazení bylin do krmné dávky. Byliny podporují činnost trávící soustavy, tvorbu trávicích enzymů i zdravou střevní mikroflóru. Zároveň pomáhají organismu lépe se vyrovnat se stresem a posilují imunitní systém.
Například kopřiva, pampeliška, oregano, fenykl nebo heřmánek mají dlouhodobě osvědčený vliv na trávení, využití živin i celkovou vitalitu slepic.

Právě bylinné směsi zaměřené na podporu trávení a imunity můžou být ideálním doplňkem ke krmivu – zejména v obdobích, kdy jsou slepice více zatížené.

Závěrem je dobré si připomenout, že plné krmítko ještě neznamená zdravé hejno.

Pokud ale k základnímu krmivu přidáme i cílenou bylinnou podporu, dáváme slepicím to nejcennější – funkční trávení, silnou imunitu a dlouhodobou kondici, která se nám vrátí v podobě zdravého hejna a kvalitních vajec.

ZDRAVÍ ZAČÍNÁ DŘÍV, ANEB PROČ BYLINY FUNGUJÍ LÉPE JAKO PREVENCE NEŽ ŘEŠENÍ AKUTNÍHO PROBLÉMU?
 
Zdraví zvířat je pro chovatele snad to nejdůležitější téma. V posledních letech se stále více chovatelů obrací k bylinám jako k přirozenému nástroji podpory zdraví. Často se však objevuje očekávání, že byliny nahradí léčiva i v akutních stavech. Jejich skutečná síla ale spočívá především v prevenci a dlouhodobé podpoře organismu.
Byliny působí komplexně. Nezaměřují se pouze na jeden konkrétní příznak, ale ovlivňují celé fyziologické procesy. U hospodářských zvířat to znamená podporu trávení, metabolismu, imunity, funkce jater i zvládání stresu.
Pravidelné podávání bylin tak pomáhá udržet vnitřní rovnováhu organismu. Pokud je zvíře dlouhodobě v rovnováze, je méně náchylné k onemocněním a také lépe zvládá stres.
V chovu hospodářských zvířat často dochází k tomu, že se problém začne řešit až ve chvíli, kdy je klinicky zjevný – průjem, kašel, kulhání, zánět nebo pokles užitkovosti. V této fázi už organismus bojuje s rozvinutým problémem a potřebuje rychlou, cílenou pomoc, často v podobě veterinárních léčiv.
Byliny však nejlépe fungují tehdy, když jsou nasazeny dříve – jako součást krmné dávky nebo doplňkové péče. Tím se snižuje potřeba zásahů „na poslední chvíli“.
U většiny hospodářských zvířat je zdraví úzce spojeno s funkčním trávením. Právě zde mají byliny v prevenci obrovský význam. Hořčiny, silice a třísloviny obsažené v bylinách podporují tvorbu trávicích šťáv, správnou fermentaci, chuť k příjmu krmiva, ale i stabilitu střevního prostředí.
Dobře fungující trávení znamená pak lepší imunitu, menší výskyt průjmů a celkově vyšší odolnost zvířete vůči infekcím.
Používání bylin není návratem zpět, ale naopak krokem k modernímu, udržitelnému chovu. V kombinaci se správnou výživou, a veterinární péčí představují účinný nástroj prevence, který respektuje přirozené potřeby zvířete.
V LazyFarm razíme pravidlo, že byliny nejsou náhradou akutní léčby, ale silným spojencem v každodenní péči o zdraví zvířat. A právě v prevenci ukazují svůj skutečný potenciál.

 

JAK VZNIKLA LAZYFARM A PROČ VĚŘÍME BYLINÁM

Často se nás naši zákazníci a přiznivci ptají, jak vůbec LazyFarm vznikla. Nebyl to podnikatelský záměr a upřímně by mě nikdy nenapadlo, že by nás LazyFarm mohla živit. 

Vznikla z potřeby, z bezmoci, ze starosti a snahy pomoci těm, za které jsme byli zodpovědní – za naše zvířata. 

Ale abych se dostala na úplný začátek. 

V našem chovu bylo období, kdy naše zvířata začala opakovaně stonat. Veterinární přípravky, které dříve zabíraly, přestávaly fungovat a problémy se vracely. Postupně se ukázalo, že se potýkáme s rezistencí na běžně používané léky.
Nechtěli jsme jít cestou stále silnějších zásahů, které by zatěžovaly organismus zvířat i jejich dlouhodobé zdraví, a proto jsme začali hledat jinou cestu. Přirozenější a šetrnější.

Obrátili jsme se k tomu, co lidé i chovatelé používali po generace – k bylinám. Ne jako náhradu akutní léčby, ale jako prevenci a podporu imunity. 

Začali jsme tedy studovat tradiční receptury, zkoumat účinky jednotlivých bylin a připravovat vlastní bylinné směsi přímo pro naše zvířata. 

Výsledky nás překvapily. Zdravotní stav zvířat se postupně zlepšoval, problémy se nevracely tak často a jejich kondice byla viditelně lepší. Byliny se staly přirozenou součástí každodenní péče.

Řekli jsme si, že když byliny pomáhají v našem chovu, mohli bychom naše osvědčené bylinné směsi nabízet i dalším chovatelům, kteří řeší podobné problémy – opakované nemoci a oslabenou imunitu. Ale i těm, kteří hledají jen šetrnější přípravky na podporu organismu po podání veterinárních léčiv. 

Tak se zrodila LazyFarm. Malá rodinná firma s produkty, které nevznikly přes noc v kanceláři, ale ve stáji, na pastvině a z potřeby pomoci.

A proč věříme bylinám? 

Důvodů je hned několik. Například to, že pracují s tělem přirozeně, podporují imunitu, mají dlouhou tradici v chovatelství a nezatěžují organismus.

Pokud se rozhodneme svým zvířatům bylinky přidávat do krmení, musíme ale počítat s tím, že byliny nejsou zázrak přes noc.

Jsou dlouhodobým řešením, které dává smysl tam, kde je cílem zdraví a ne jen potlačení příznaků. 

Co napsat závěrem? 

Snad jen to, že LazyFarm je tu pro všechny, kteří chtějí o svá zvířata pečovat zodpovědně, hledají prevenci místo neustálého řešení problémů a věří, že příroda má stále co nabídnout.

 

 

 

Ovládací prvky výpisu

8 položek celkem