BLOG

Dnes bych se s vámi chtěla podělit o téma chovu hospodářských zvířat v blízkosti lesa. V první části se zaměříme na slepice.

Zní to jako idylka – les na dosah, ranní mlha, slepice hrabající v listí a příjemný stín během horkých dnů. Na první pohled ideální prostředí pro chov. Jenže právě blízkost lesa přináší také rizika, na která bychom neměli zapomínat.

Lišky, kuny, dravci, hlodavci, vlhká půda nebo kontakt s volně žijícími ptáky mohou chov pořádně zkomplikovat. Znamená to, že slepice u lesa chovat nelze? Rozhodně ne. Je ale potřeba věnovat větší pozornost zabezpečení, hygieně a každodenní kontrole hejna.

Predátoři: liška není jediným nebezpečím

Jedním z největších rizik je liška, která se může pokusit dostat do výběhu přes plot nebo podhrabáním. Problémem jsou také kuny a další menší šelmy, které dokážou využít i poměrně malé mezery v konstrukci kurníku. Slepice mohou ohrozit rovněž dravci útočící ze vzduchu, především kuřata a menší kusy.

Samotný vysoký plot proto nestačí. Predátor ho může přeskočit, podhrabat se pod ním nebo proniknout dovnitř nezabezpečeným větracím otvorem. Při plánování výběhu je proto potřeba myslet na všechny možné cesty, kterými by se k hejnu mohl dostat.

Jak zabezpečit kurník a výběh?

Základem bezpečného kurníku jsou pevné dveře s kvalitním uzávěrem. Větrací otvory a okna opatřete pevným kovovým pletivem s malými oky. Nezapomeňte zkontrolovat ani střechu, spáry a spodní část stavby. Obyčejné lehké šestihranné pletivo totiž nemusí proti šelmám představovat dostatečnou ochranu.

Pozornost věnujte také oplocení. Proti podhrabání může pomoci pletivo zapuštěné do země nebo vodorovná síťová zástěra položená směrem ven od plotu. Pokud používáte elektrickou ohradní síť, pravidelně kontrolujte její funkčnost a odstraňujte trávu či větve, které se dotýkají vodičů a snižují jejich účinnost.

Velkou výhodou je zastřešený výběh, který chrání slepice také před útoky dravců. Pokud nemůžete zastřešit celý prostor, vytvořte alespoň menší bezpečnou zónu s pevnou střechou nebo vhodnou ochrannou sítí.

Stromy a keře mohou slepicím poskytnout přirozený úkryt. Doplnit je můžete jednoduchými přístřešky, pod které se hejno rychle schová. Naopak samotné plašiče a makety dravců nejsou spolehlivým řešením – ptáci si na ně mohou časem zvyknout.

A ještě jedno důležité pravidlo: na noc vždy zavírejte slepice do zabezpečeného kurníku. Automatická dvířka mohou každodenní péči usnadnit, pravidelně ale ověřujte, že správně fungují a žádná slepice nezůstala venku.

Nemoci a paraziti: riziko představují i volně žijící ptáci

Blízkost lesa sama o sobě neznamená, že slepice budou častěji nemocné. Riziko však může zvyšovat kontakt s volně žijícími ptáky a jejich trusem. Ti mohou přenášet například virus ptačí chřipky, a proto je důležité zabránit jejich přístupu ke krmivu a napájecí vodě.

Krmítka umístěte pod přístřešek, zásoby uchovávejte v uzavřených nádobách a zbytky krmiva nenechávejte přes noc venku. Mohly by přilákat hlodavce, kteří znečišťují prostředí a mohou přispívat k šíření některých nákaz.

Pozornost věnujte také vnitřním parazitům. Slepice se mohou nakazit při hrabání v půdě, zejména pokud je výběh dlouhodobě silně zatížený trusem. Pravidelně sledujte jejich kondici a všímejte si případného hubnutí, průjmu nebo poklesu snášky. Při podezření na začervení se poraďte s veterinářem; podle situace může být vhodné vyšetření trusu. Odčervování naslepo není ideálním řešením.

V kurníku nezapomínejte ani na kontrolu čmelíků. Tito drobní parazité se ukrývají například ve spárách a konstrukci bidel. Pravidelná kontrola, důsledná hygiena a včasné řešení případného výskytu jsou proto důležitou součástí péče o hejno.

Pokud zaznamenáte náhlé úhyny, výraznou apatii nebo dýchací potíže, nečekejte a kontaktujte veterináře. Sledujte také aktuální doporučení Státní veterinární správy, zejména v období zvýšeného rizika ptačí chřipky.

Vlhko a bláto: nevýhoda lesního prostředí

Stín stromů je v létě velkou výhodou. Lesní půda ale může zůstávat dlouho vlhká a okolí kurníku nebo napáječek se snadno promění v rozbahněnou plochu.

Kurník proto umístěte na dobře odvodněné místo. Nejvíce zatížené části výběhu, například prostor před vchodem nebo kolem napáječky, můžete zpevnit vhodným kamenivem. Důležité je také dobré větrání kurníku a suchá podestýlka.

Pravidelně kontrolujte popadané větve, poškozené pletivo a všechna místa, kudy by se mohl predátor dostat dovnitř. Po silném větru se vyplatí projít celý obvod výběhu a ověřit, že oplocení ani zastřešení neutrpěly žádné škody.

Má chov slepic u lesa také své výhody?

Určitě ano. Stromy poskytují příjemný stín a pestřejší prostředí nabízí slepicím více přirozených podnětů k hrabání, hledání potravy a objevování okolí. Mohou najít semena, části rostlin i drobné bezobratlé.

To ale neznamená, že si v lese samy najdou všechno potřebné. Základem zůstává kvalitní a vyvážená krmná dávka, čistá voda a bezpečné zázemí.

Hlavní nevýhodou chovu u lesa je větší náročnost na zabezpečení a kontrolu. Prostorný výběh totiž automaticky neznamená lepší podmínky, pokud se v něm slepice nemají kam bezpečně schovat nebo chovatel nedokáže hejno dobře kontrolovat.

Chov slepic u lesa tedy může fungovat velmi dobře. Vyžaduje ale promyšlené zázemí, důsledné zabezpečení a pravidelnou péči. Když víme, na co si dát pozor, můžeme využít výhody přírodního prostředí a zároveň výrazně omezit jeho rizika.

LazyFarm TIP

Už jste slyšeli o tzv. slepičím lese? 🌳 Jde o výběh osázený stromy a keři, které slepicím poskytují stín, úkryty a pestřejší prostředí pro přirozené hrabání a hledání potravy. Takový prostor může být skvělým zpestřením chovu, jen nezapomeňte na bezpečné rostliny a důkladné zabezpečení proti predátorům.

Na co se nás často ptáte

Stačí proti lišce obyčejné pletivo?

Ne vždy. Liška může plot přeskočit nebo se podhrabat. Důležitá je pevná konstrukce, zabezpečený spodní okraj a bezpečně uzavřený kurník na noc.

Ochrání slepice před dravci stromy a keře?

Poskytnou jim úkryt, ale úplnou ochranu nezaručí. Nejspolehlivější je zastřešený nebo jinak zabezpečený výběh.

Jsou slepice u lesa více ohrožené parazity?

Záleží na podmínkách, zatížení výběhu a konkrétním parazitovi. Při podezření na začervení se poraďte s veterinářem a zvažte vyšetření trusu.

Je chov slepic u lesa bezpečný?

Ano, pokud přizpůsobíte zázemí místním podmínkám, zabezpečíte kurník i výběh a budete pravidelně kontrolovat hejno.

Chov slepic u lesa může mít řadu výhod. Vyžaduje ale promyšlené zabezpečení, čisté krmivo a vodu a pravidelnou péči. Les nemusí být překážkou, pokud víme, na co se připravit.

Příští týden se podíváme na chov koz u lesa. Tam nás čekají další rizika – od poškozených ohradníků až po vysokou zvěř a možné zavlečení parazitů na pastviny.

Možná jste si všimli, že koza po jídle často odpočívá, klidně leží a přitom pohybuje spodní čelistí, jako by něco žvýkala. Ve skutečnosti se právě věnuje jedné z nejdůležitějších činností pro své trávení – přežvykování. Pro kozu to není jen způsob, jak trávit čas. Je to důležitá součást fungování jejího trávicího systému a také jeden z ukazatelů, kterých si může chovatel při běžné péči všímat.

Kozy patří mezi přežvýkavce. Jejich žaludek se skládá ze čtyř oddílů – bachoru, čepečku, knihy a slezu, přičemž každý z nich má při trávení svou specifickou úlohu. Bachor, čepeček a kniha tvoří předžaludky, zatímco slez je vlastní žláznatý žaludek. Právě bachor hraje zásadní roli při zpracování rostlinné potravy. Žijí v něm miliardy mikroorganismů, které pomáhají rozkládat vlákninu z trávy, sena, listů a dalších rostlinných částí. Při tomto procesu vznikají látky, které koza využívá jako významný zdroj energie.

Aby však trávení správně fungovalo, potřebuje koza vhodnou krmnou dávku, dostatek vlákniny a čas, který může věnovat přijímání potravy i jejímu dalšímu zpracování.

Při přežvykování se část již přijaté potravy vrací z bachoru a čepečku zpět do úst. Koza ji znovu rozžvýká, promísí se slinami a znovu polkne. Díky tomu se rostlinná hmota lépe rozmělní a mikroorganismy v bachoru se k ní snáze dostanou. Sliny navíc pomáhají udržovat vhodné prostředí pro bachorové mikroorganismy tím, že přispívají k vyrovnávání kyselosti bachorového obsahu.

Právě proto je důležité, aby kozy měly k dispozici kvalitní objemné krmivo. Seno, pastva a vhodné listy či výhonky nejsou jen potravou, ale také základem správného fungování jejich trávení.

Pokud krmná dávka obsahuje příliš mnoho snadno fermentovatelných sacharidů a málo účinné vlákniny, může se změnit prostředí v bachoru. Při nevhodném krmení, zejména při nadměrném podávání obilovin nebo náhlých změnách krmné dávky, může dojít k poruše trávení včetně bachorové acidózy. Proto není dobré nahrazovat nekvalitní seno větším množstvím jadrného krmiva ani dělat prudké změny v jídelníčku.

Přežvykování přitom neprobíhá nepřetržitě. Kozy střídají příjem potravy, odpočinek a další aktivity. Často přežvykují právě v klidových chvílích, například když si po krmení lehnou. Délka přežvykování se může lišit podle složení krmné dávky, její struktury, denního režimu i individuálních rozdílů mezi zvířaty.

Kdy bychom tedy měli zpozornět? Pokud koza náhle přestane přežvykovat jako obvykle, odmítá krmivo, je apatická, má nafouklé břicho nebo se změní její trus, může jít o známku zdravotního problému. Samotná chvíle bez přežvykování ještě nemusí znamenat potíže, ale kombinace několika příznaků už si zaslouží pozornost. Při náhlém zhoršení stavu, výrazném nadmutí nebo nechutenství je vhodné bez odkladu kontaktovat veterináře.

Důležitá je také kvalita krmiva. Seno by mělo být suché, bez plísní a zatuchlého zápachu. Kozy potřebují rovněž čistou vodu a krmnou dávku přizpůsobenou svému věku, kondici a aktuálním potřebám. Jinou dávku potřebuje koza v období udržovacího režimu a jiné nároky má například koza v závěru březosti nebo při laktaci.

LazyFarm TIP

Dopřejte kozám na podzim a v zimě také větve na okus. Když ubývá čerstvé pastvy a kozy tráví více času ve stáji, můžete jim krmnou dávku zpestřit bezpečnými větvemi, například z vrby, lísky nebo břízy. Vhodné jsou také větve z neošetřených ovocných stromů, pokud znáte jejich původ a víte, že nebyly chemicky ošetřené.

Kozy přirozeně rády okusují listy, mladé výhonky i kůru. Větve jim proto nabídnou nejen další rostlinný materiál, ale také možnost věnovat se přirozenému hledání potravy a okusování. Žvýkání rostlinného materiálu navíc podporuje tvorbu slin, které pomáhají udržovat vhodné prostředí v bachoru. Větve ale berte jako zpestření, nikoli jako náhradu kvalitního sena, které zůstává základem krmné dávky.


Na co se nás často ptáte

Jak poznám, že koza přežvykuje?

Koza obvykle v klidu sedí nebo stojí, opakovaně pohybuje čelistí a potravu znovu rozžvýkává. Často si toho všimnete po krmení nebo během odpočinku. Pokud si nejste jistí, pozorujte ji delší dobu a porovnávejte její chování s tím, co je pro ni běžné.

Je normální, když koza zrovna nepřežvykuje?

Ano. Koza nepřežvykuje celý den bez přestávky. Může se pást, přijímat krmivo, chodit nebo se věnovat jiným činnostem. Důležité je, zda se k přežvykování pravidelně vrací a zda normálně žere, pije a chová se jako obvykle.

Co může způsobit, že koza přestane přežvykovat?

Příčin může být více, například snížený příjem krmiva, nevhodná změna krmné dávky, porucha trávení nebo jiné onemocnění. Pokud koza nepřežvykuje jako obvykle a současně nežere, je apatická, má nafouklé břicho nebo se jí změní trus, kontaktujte veterináře. Nesnažte se problém řešit pouze přidáním dalšího krmiva nebo doplňků.

Proč je pro kozy tak důležité kvalitní seno?

Seno poskytuje vlákninu potřebnou pro správnou činnost bachoru a podporuje přirozené žvýkání i přežvykování. Jeho kvalita ovlivňuje nejen příjem živin, ale také celkové fungování trávení. Plísnivé, zatuchlé nebo výrazně zaprášené seno do krmné dávky nepatří.

Mohou kozy dostávat hodně obilovin, když potřebují více energie?

Množství jadrného krmiva závisí na kondici, věku a fyziologickém stavu kozy i na kvalitě základní krmné dávky. Nadměrné množství obilovin může narušit prostředí v bachoru, zvlášť pokud koza současně přijímá málo vlákniny. Potřebu energie je proto vhodné řešit vyváženou krmnou dávkou, nikoli automatickým navyšováním obilovin.

Možná jste to už někdy viděli. Jedna slepice projde kolem druhé, krátce ji klovne a jde dál. Jindy se dvě slepice začnou přetahovat o místo u krmítka nebo jedna vytrvale pronásleduje druhou. Na první pohled to může vypadat jako obyčejná slepičí rvačka. Ve skutečnosti se ale v hejnu odehrává poměrně složitý společenský život. Slepice si vytvářejí vlastní sociální hierarchii, které se často říká „pecking order“, tedy pořadí podle klování. Každá slepice si v hejnu postupně najde své místo a mírné klování je jedním ze způsobů, jak si vzájemně dávají najevo, kdo je nad kým. Pokud jedna slepice ustoupí a situace tím skončí, nemusí jít o nic nenormálního. Problém začíná ve chvíli, kdy se klování opakuje, sílí a některé zvíře kvůli němu začíná být zraněné, hubne nebo se nemůže dostat ke krmivu a vodě. 

Hierarchie přitom není něco, co by slepice jednou vyřešily a už se k tomu nikdy nevrátily. Ke změnám může dojít například po přidání nového jedince, při změně prostředí nebo když se změní zdravotní stav některé slepice. Nová slepice přichází do již vytvořené skupiny a ostatní si s ní musí znovu „vyjasnit“, kam patří. Právě proto může být spojování různých skupin slepic obdobím, kdy se klování výrazně zvýší. Důležité je také rozlišovat mezi běžným sociálním klováním a tzv. feather pecking, tedy vytrháváním nebo okusováním peří. To už není jen otázka postavení v hejnu. Peří může být pro slepice lákavým objektem ke klování z více důvodů a problém se může postupně rozšířit mezi celé hejno. Slepice se totiž mohou od sebe učit a chování, které začne u jednoho jedince, se může postupně naučit více slepic.

Velkou roli může hrát prostředí. Pokud mají slepice málo prostoru, musí se tlačit u krmítka nebo napáječky, nemají možnost se rozptýlit a většinu dne tráví na malém prostoru, roste napětí v celém hejnu. Slepice přirozeně tráví značnou část dne hledáním potravy, zobáním a hrabáním. Pokud tuto potřebu nemohou dostatečně naplňovat, může se jejich pozornost obrátit na ostatní členy hejna. Proto může být obyčejné hledání potravy, hrabání nebo různé způsoby obohacení prostředí překvapivě důležitou součástí prevence problémového klování. 

A potom je tu výživa.

Peří není jen „něco, co slepice má na sobě“. Je tvořeno především keratinem, tedy bílkovinou, a pro jeho tvorbu jsou důležité aminokyseliny. Jednou z nich je methionin. Pokud je krmná dávka na bílkoviny nebo některé aminokyseliny dlouhodobě nedostatečná či nevyvážená, může se zhoršovat kvalita opeření a u slepic se může zvýšit tendence peří vytrhávat a požírat. Zahraniční chovatelské zdroje proto upozorňují právě na nízký obsah bílkovin a nedostatek methioninu jako na jeden z možných faktorů feather peckingu.  To ale neznamená, že každá slepice, která jí peří, má automaticky málo bílkovin. Byla by škoda řešit takový problém pouze přidáním proteinového doplňku a přehlédnout jeho skutečnou příčinu. Pokud slepice nemají dost prostoru, bojují o krmení, jsou vystavené příliš silnému světlu, trápí je paraziti nebo už se klování v hejnu rozšířilo jako naučené chování, samotná změna krmiva problém vyřešit nemusí. 

Zajímavé je také samotné požírání peří. Pokud slepice peří vytrhávají a následně ho konzumují, může jít právě o reakci na nutriční potřebu, ale také o pokračování již vzniklého stereotypního nebo naučeného chování. Proto je důležité dívat se na celé hejno, ne jen na jednu slepici. Sledujte, kdy klování začíná, kdo ho vyvolává, zda mají všechny slepice stejný přístup ke krmivu a vodě a jestli některá z nich není vytlačována na okraj skupiny. Velkou pozornost si zaslouží také poraněná místa. Jakmile se objeví krev, situace se může velmi rychle zhoršit, protože krev a odkrytá tkáň mohou přitahovat další klování. Zraněnou slepici je proto potřeba oddělit a řešit příčinu problému v celém hejnu, ne pouze ošetřit následky. 

U podzimního hejna navíc stojí za to myslet na přepeřování. V období, kdy slepice přicházejí o staré peří a vytvářejí nové, mají na těle více míst, která mohou být citlivá a která se v hejnu mohou stát terčem pozornosti ostatních. Právě tehdy se vyplatí sledovat nejen stav peří, ale také kondici, krmnou dávku a celkové chování slepic. Pokud chcete podpořit kvalitní opeření a zároveň doplnit krmnou dávku o zdroj bílkovin a rostlinné složky, může být jednou z možností například naše Proteino-bylinná směs pro slepice a kuřata. Obsahuje bráněnku, hrách, ostružinu a kopřivu a podává se jako doplněk krmné dávky.

LazyFarm TIP

Zkuste slepicím změnit způsob, jakým jim podáváte část krmiva. 
Místo toho, aby všechno dostaly najednou do krmítka, část krmné dávky můžete rozptýlit do podestýlky nebo sena, případně schovat mezi bezpečný materiál k vyzobávání. Slepice tak musí potravu hledat, hrabat a zobat, což prodlouží dobu krmení a zaměstná je přirozeným způsobem.

Na co se nás často ptáte

Je normální, že se slepice občas klovnou?
Ano. Lehké klování je součástí sociálního chování a vytváření hierarchie. Pokud ale dochází k opakovanému pronásledování, vytrhávání peří nebo poranění, už nejde jen o běžné vyjasňování pořadí.

Proč si slepice vytrhávají a jedí peří?
Příčin může být více. Jednou z nich je nevyvážená krmná dávka s nedostatkem bílkovin nebo některých aminokyselin, zejména methioninu. Roli ale může hrát také stres, nuda, přeplnění, nedostatek prostoru u krmiva a vody, paraziti nebo naučené chování.

Pomůže při požírání peří přidat bílkoviny?
Pokud je problém skutečně spojený s nedostatkem bílkovin nebo aminokyselin, může být úprava krmné dávky součástí řešení. Sama o sobě ale nemusí stačit. Vždy je potřeba podívat se také na prostředí a chování celého hejna.

Co když jedna slepice ostatní neustále napadá?
Nejdříve sledujte, co její chování spouští. Zkontrolujte prostor, přístup všech slepic ke krmivu a vodě, možnost úniku před dominantní slepicí a celkový zdravotní stav hejna. Pokud dochází ke zranění, je potřeba zraněnou slepici chránit před dalším klováním a řešit situaci bez odkladu.

Může být problém i v tom, že mají slepice málo podnětů?
Ano. Slepice mají silnou potřebu hledat potravu, zobat a hrabat. Pokud tuto potřebu nemohou přirozeně naplňovat, může se jejich pozornost přesunout na ostatní slepice. Obohacení prostředí proto může být užitečnou součástí prevence problémového klování.

Když se tedy slepice klovou, není dobré říct si jen: „Takové už prostě jsou.“ Nějaká míra klování k jejich společenskému životu patří, ale výrazné vytrhávání peří, opakované útoky nebo poranění nám mohou říkat, že v hejnu něco není v pořádku.

Stačí se na slepice chvíli dívat jinýma očima. Nejen jako na hejno, které nám dává vejce, ale jako na skupinu zvířat, která mezi sebou komunikují, vytvářejí vztahy, soutěží o zdroje a reagují na prostředí, ve kterém žijí. A právě tam často najdeme odpověď na otázku, proč se naše slepice vlastně klovou.

Podzim přináší kratší dny, chladnější rána a postupně také méně čerstvé trávy a bylin. Pro králíky a morčata se tak mění nejen počasí, ale i prostředí, ve kterém tráví své dny. Právě podzim je proto dobrým obdobím zamyslet se nad tím, jestli mají kromě běžného krmení dostatek možností k okusování, hledání potravy, pohybu a odpočinku. Králíci i morčata jsou zvířata, která mají ráda pestrost. Neznamená to ale, že potřebují neustále dostávat něco nového k jídlu. Mnohem důležitější je nabídnout jim bezpečné prostředí, kvalitní seno a vhodné zpestření, které podporuje jejich přirozené chování.

Jedním z nejjednodušších způsobů, jak jim podzimní dny zpříjemnit, jsou větvičky na okus. Větve vhodných a neošetřených dřevin mohou být zajímavým zpestřením, při kterém si zvíře nejen pochutná, ale zároveň se zabaví přirozeným okusováním. Vhodné větvičky můžeme během roku střídat a podzimní procházka tak může znamenat i malou „sklizeň“ pro naše chlupaté parťáky. Podobně mohou své místo v krmné dávce najít také bylinky. Sušené byliny jsou praktickým způsobem, jak v období, kdy už venku není tolik čerstvé zeleně, nabídnout králíkům a morčatům další rostlinné zpestření. Můžeme je přidat do běžné krmné dávky, nabídnout samostatně nebo je využít při krmení trochu hravěji – třeba je schovat do sena a nechat zvíře, aby si je samo hledalo. Právě hledání potravy je totiž něco, na co při chovu v domácích podmínkách někdy zapomínáme. Králík nebo morče nemusí celý den jen přijít ke krmítku, najíst se a zase odejít. Část potravy můžeme rozmístit tak, aby ji muselo hledat, očichávat a postupně objevovat. I obyčejná hrst bylinek může být najednou malým dobrodružstvím.

Do podobného principu zapadá i bylinný liz. Nejde jen o něco, co zvířeti pověsíme do kotce a dál neřešíme. Okusování je pro drobné hlodavce přirozenou součástí jejich chování a vhodný liz může být jedním ze způsobů, jak jim nabídnout další možnost zabavení a zpestření. U minerálních lizů je ale vždy potřeba myslet na konkrétní druh zvířete a na to, co už dostává v běžné krmné dávce.

A potom je tu ještě jedna věc, která s krmením vlastně vůbec nesouvisí – pohodlí.

S příchodem chladnějších dnů tráví zvířata více času uvnitř a právě tehdy si můžeme všimnout, jak moc jim záleží na tom, kde odpočívají. Některá zvířata si oblíbí vyvýšené místo, jiná měkký pelíšek nebo závěsnou hamaku. U králíků a morčat může být hamaka zajímavým doplňkem prostředí, který jim nabídne další místo k odpočinku i změnu oproti běžnému prostoru. Nemusíme přitom zvířatům vytvořit dokonale vybavený „dětský pokoj“. Často stačí několik jednoduchých možností, ze kterých si mohou sama vybrat. Trochu sena, bezpečná větev, hrst bylinek, místo k odpočinku a prostor, kde mohou být chvíli nerušeně sami.

A právě v tom je podzimní péče o králíky a morčata zajímavá. Nejde jen o to, co jim dáme do misky. Důležité je také to, jak jim umožníme trávit čas. Okusovat, hledat, očichávat, odpočívat a objevovat.

LazyFarm TIP

Zkuste letos na podzim udělat z obyčejného krmení malou hru. 🌿 Hrst sušených bylinek schovejte do sena, bezpečnou větvičku zavěste tak, aby k ní zvíře muselo trochu natáhnout hlavu, nebo část krmení rozmístěte na více míst. Nemusí jít o nic složitého. I malá změna může zvířeti nabídnout více pohybu a přirozeného hledání potravy.

Na co se nás často ptáte

Mohou králíci a morčata dostávat větvičky?
Ano, vhodné větvičky mohou být příjemným zpestřením a možností k přirozenému okusování. Vždy ale vybírejte bezpečné druhy dřevin, které nejsou chemicky ošetřené, a větve před podáním dobře prohlédněte.

Jsou sušené bylinky vhodné i na podzim a v zimě?
Ano. Mohou být příjemným zpestřením jídelníčku v období, kdy už není k dispozici tolik čerstvé trávy a bylin. Základem krmné dávky ale stále zůstává kvalitní seno a vhodně sestavené krmení.

Potřebuje každý králík nebo morče minerální liz?
Neexistuje jedno pravidlo pro všechna zvířata. Záleží na druhu, věku, krmné dávce i konkrétních potřebách. U minerálního lizu je proto dobré řídit se jeho určením a doporučeným způsobem podávání.

Má smysl dávat králíkům a morčatům hamaku?
Pokud ji zvíře přijme a bezpečně ji používá, může být zajímavým doplňkem prostředí a dalším místem k odpočinku. Důležité je především bezpečné upevnění a pravidelná kontrola jejího stavu.

Podzim tak nemusí znamenat jen méně trávy a více sena. Může být také obdobím, kdy svým králíkům a morčatům nabídneme více možností, jak se zabavit, přirozeně se chovat a užít si každý den trochu jinak. A někdy k tomu opravdu stačí jen větev, hrst voňavých bylinek a pohodlné místo, kam se mohou schovat a odpočinout si.

Podzim je období, kdy se u koz přirozeně mění podmínky, na které byly během léta zvyklé. Ubývá pastvy, mění se množství čerstvé potravy, přechází se na seno a postupně se připravujeme na zimní krmnou dávku. Právě proto se na podzim často mluví o „detoxu“ koz. Nejde ale o žádnou drastickou očistu organismu. Mnohem větší smysl má podívat se na to, jak fungují játra, bachor, metabolismus a krmná dávka jako celek, a dát organismu podmínky, aby mohl dobře fungovat sám.

Koza je přežvýkavec a její trávení stojí především na správně fungujícím bachoru. V něm pracují mikroorganismy, které pomáhají rozkládat vlákninu a vytvářejí pro kozu významnou část energie. Jakmile tedy na podzim začneme rychle měnit krmení, přidáme větší množství obilovin nebo koncentrátů, případně nabídneme nekvalitní či zaplísněné seno, nezatěžujeme jen samotné trávení. Rozhodíme prostředí v bachoru, které potřebuje na změnu krmné dávky čas. Nadbytek jadrného krmiva může navíc zvyšovat riziko zažívacích problémů a acidózy.

S přechodem z pastvy na seno se mění také příjem některých vitamínů a minerálů. A právě minerály jsou oblast, kterou chovatelé někdy trochu podceňují. Nestačí totiž říct, že koza dostává seno a tím pádem má „všechno“. Složení sena se liší podle půdy, druhů rostlin, termínu sklizně i způsobu uskladnění a samotné krmivo nemusí pokrýt všechny potřeby zvířete. Proto se u koz běžně používají minerální směsi určené přímo pro kozy. Důležitá je především rovnováha. V krmné dávce se setkáme například s vápníkem a fosforem, ale také se stopovými prvky, jako je měď, zinek a selen. Právě u stopových prvků není dobré postupovat stylem „čím víc, tím lépe“. Nedostatek může být problém, ale problémem může být i nadbytek. U koz navíc není vhodné automaticky používat minerální směs určenou pro ovce – kozy mají jiné potřeby, mimo jiné i vyšší požadavky na měď.

A co tedy játra? Játra fungují jako důležitá metabolická „centrála“ organismu. Podílejí se na zpracování živin, metabolismu tuků a bílkovin i na zpracování různých látek, které se do těla dostávají. Proto má jejich podpora své místo i v podzimní péči o kozy. Ne proto, že bychom je potřebovali „pročistit“, ale proto, že chceme podpořit jejich přirozenou funkci v době, kdy se mění krmná dávka a organismus přechází do jiného režimu. Právě sem můžeme zařadit i bylinky. Jednou z nejznámějších rostlin spojovaných s podporou jater je ostropestřec mariánský. Obsahuje komplex látek označovaný jako silymarin, který má antioxidační a hepatoprotektivní vlastnosti. 

Pokud proto chcete podzimní krmnou dávku koz zpestřit bylinkami, můžete sáhnout například po naší Bylinné směsi pro kozy a ovce na podporu funkce jater, ve které najdete také ostropestřec. 

Podzimní detox tedy není o tom přidat kozám deset různých doplňků a čekat, že tím „vyčistíme“ celý organismus. Mnohem větší význam má dát dohromady všechny malé části: kvalitní vlákninu, postupnou změnu krmení, dostatek vody, správně zvolenou minerální výživu, dobré fungování bachoru a sledování kondice zvířat. A teprve potom má smysl přemýšlet, zda do krmné dávky zařadit i konkrétní bylinný doplněk.

LazyFarm TIP

Dopřejte kozám na podzim větve na okus. Kozy přirozeně vyhledávají listy, mladé výhonky i kůru, takže větve mohou být zajímavým zpestřením jejich krmné dávky. Využít můžete například vrbu, lísku, břízu, smrk nebo větve ovocných stromů. Kromě další rostlinné potravy jim okusování pomáhá naplňovat jejich přirozené potravní chování.

Na co se nás často ptáte

Potřebují kozy na podzim detoxikační kúru?
Ano i ne :-). Zdravá koza má vlastní mechanismy, kterými zpracovává a vylučuje odpadní látky. Podzim je ale vhodným obdobím pro kontrolu krmné dávky, minerálů, kondice a celkových podmínek chovu.

Jaké minerály by měly kozy dostávat?
Záleží na celé krmné dávce a podmínkách chovu. Mezi důležité minerály patří například vápník, fosfor, hořčík, měď, zinek a selen. Proto je vhodné používat minerální doplněk určený přímo pro kozy a řídit se jeho složením a doporučeným dávkováním.

Je ostropestřec vhodný pro všechny kozy?
Ostropestřec může být součástí bylinného doplňku, ale není potřeba ho považovat za univerzální řešení. U březích, nemocných nebo jinak specifických zvířat je vhodné případné doplňky řešit podle jejich konkrétního stavu.

Mohu při podzimním detoxu zároveň změnit celé krmení?
Právě naopak. Velké změny najednou nejsou ideální. Bachor potřebuje na změnu krmné dávky čas, proto je lepší nové krmivo nebo vyšší podíl koncentrátů zařazovat postupně.

Podzimní detox koz tak nemusí být žádná složitá kúra. Je to spíš dobrá příležitost podívat se na celé fungování stáda trochu hlouběji – na bachor, játra, seno, minerály i kondici jednotlivých zvířat. Když tyto základy fungují, dáváme kozám mnohem lepší základ pro klidný přechod do zimy. 🤎🐐

Podzim je období, kdy bychom měli začít myslet na to, jak naše slepice zvládnou nadcházející zimu. Kratší dny, chladnější počasí a vlhko dávají jejich organismu větší zabrat, a právě proto se vyplatí věnovat jejich kondici pozornost ještě dříve, než udeří první mrazy.

Velkou roli hraje především kvalitní krmení, dostatek čisté vody, suchý kurník a celková pohoda hejna. Podzim je také typický přepeřováním. Slepice během něj ztrácejí staré peří a vytvářejí nové, což je pro jejich organismus energeticky náročné. Často se také dočasně sníží nebo úplně zastaví snáška.

Přepeřování je období, kdy potřebují více péče

Když na podzim najdete v kurníku peří na každém kroku, nemusíte hned panikařit. Přepeřování je přirozený proces, při kterém slepice obnovují své opeření. Nové peří je tvořeno především bílkovinami, a proto je důležité, aby měly v tomto období kvalitní a vyváženou krmnou dávku. Slepice během přepeřování také není vhodné zbytečně stresovat. Dopřejte jim klid, kvalitní krmení a místo, kde mohou v suchu odpočívat.

Vlhko slepicím nesvědčí

Podzim ale nepřináší jen přepeřování. Typické jsou také deště, bláto a vysoká vlhkost. Právě proto je důležité pravidelně kontrolovat stav kurníku a podestýlky. Mokrá podestýlka by v kurníku neměla zůstávat a zároveň je potřeba zajistit dostatečné větrání bez průvanu. Podzim je také ideální chvíle projít celý kurník, opravit místa, kam zatéká, doplnit podestýlku a připravit vše na zimu. Nezapomínejte ani na čistou vodu a pravidelnou kontrolu krmítek a napáječek.

Pozor na čmelíky

Neměli bychom také zapomínat na kontrolu výskytu čmelíků. Ti se přes den schovávají především ve škvírách, pod bidýlky nebo v různých zákoutích kurníku a na slepice vylézají hlavně v noci. Při větším výskytu mohou slepice oslabovat a mohou se projevit také změny v jejich kondici nebo snášce. Proto se vyplatí kurník pravidelně čistit a při kontrole se zaměřit právě na škvíry a místa, kde se čmelíci rádi ukrývají. Pokud máte podezření na větší napadení, je dobré řešit ho včas.

Myslete na zimu už na podzim

Podzimní péče o slepice tedy není jen o tom, co jim nasypeme do krmítka. Stejně důležité je prostředí, ve kterém žijí, dostatek kvalitního krmiva, voda, klid a pravidelná kontrola jejich zdravotního stavu. Pokud chcete slepicím před zimou trochu zpestřit krmnou dávku, můžete sáhnout také po vhodných bylinkách pro slepice. V LazyFarm najdete například naši směs na podporu imunity (https://www.lazyfarm.cz/bylinna-smes-pro-slepice-na-podporu-imunity/), která může být příjemným doplňkem podzimní péče o vaše hejno. I tady ale platí, že bylinky by měly být pouze doplňkem, nikoli náhradou vyváženého krmiva.

LazyFarm TIP

Podzimní kontrolu kurníku si spojte s večerní kontrolou slepic. Když se setmí, můžete se podívat i do míst, kde se přes den čmelíci schovávají. Zároveň si všimnete, jestli mají slepice dostatek peří, jestli jsou aktivní a jestli některá z nich nezaostává za ostatními.

Na co se nás často ptáte

Je normální, že slepice na podzim přestanou snášet?
Během přepeřování může snáška výrazně klesnout nebo se na určitou dobu úplně zastavit. Slepice v tomto období věnují hodně energie obnově opeření.

Co slepicím na podzim podávat na podporu imunity?
Základem by měla být kvalitní a vyvážená krmná dávka, dostatek vody a dobré podmínky v kurníku. Vhodné bylinky mohou být příjemným doplňkem, ale neměly by nahrazovat základní krmení.

Jak poznám, že mají slepice čmelíky?
Čmelíci se často přes den ukrývají ve škvírách kurníku a aktivní jsou hlavně v noci. Proto se vyplatí kontrolovat nejen samotné slepice, ale také bidýlka, hnízda a další tmavá zákoutí.

Podzim je zkrátka ideální čas začít myslet na zimu. Když slepicím včas zajistíme kvalitní krmení, suché prostředí, dostatek vody a budeme pravidelně kontrolovat jejich kondici i kurník, dáváme jim dobrý základ pro zvládnutí chladných měsíců.

Bylinky máme doma často tak nějak samozřejmě. Sáhneme po nich, když si chceme uvařit šálek čaje, zpříjemnit nachlazení nebo si jen dopřát něco voňavého a přírodního. Možná máte doma heřmánek, jitrocel, měsíček nebo šípek, aniž byste nad tím vůbec přemýšleli. A právě z takových bylinek si můžete postupně vytvořit malou domácí bylinkovou lékárnu – nejen pro sebe, ale také pro zvířata, o která pečujete. 🌿

Nemusíte mít doma desítky druhů. Bohatě stačí několik kvalitních bylin, které znáte a skutečně využíváte. Mezi tradičně oblíbené patří například heřmánek, jitrocel, měsíček, šípek nebo mateřídouška. U lidí mohou být součástí domácí péče nebo příjemným zpestřením pitného režimu. Velkou výhodou je také to, že sušené bylinky se dobře skladují a můžete je mít po ruce po celý rok.

A proč mít některé bylinky připravené také pro naše zvířata? Bylinky pro zvířata mohou být vhodným doplňkem běžné péče a u některých druhů také přirozeným zpestřením krmné dávky. Své místo mohou mít například v péči o kozy, koně, králíky nebo slepice. Každé zvíře má ale jiné potřeby, a proto neplatí, že bylinka vhodná pro člověka nebo kozu bude automaticky vhodná také pro koně či králíka.

Právě tady je dobré trochu zpomalit a zjistit si, co danému zvířeti skutečně prospívá. U bylinek totiž platí, že přírodní neznamená automaticky bezpečné. Záleží na konkrétní bylině, druhu zvířete i množství. Větší opatrnost je potřeba také u dětí, těhotných a kojících žen, mláďat, březích zvířat nebo v případě užívání léků. A pokud řešíme skutečný zdravotní problém, bylinky rozhodně nenahrazují odbornou péči.

Stejně důležité jako výběr bylinek je i jejich skladování. Sušené bylinky uchovávejte v suchu, chladu a mimo přímé sluneční světlo. Nejlépe v dobře uzavíratelných nádobách, které je ochrání před vlhkostí a cizími pachy. Pokud máte doma bylinky pro sebe i pro zvířata, je praktické mít je odděleně a nádoby si dobře označit. Po pár měsících totiž člověk snadno zapomene, co přesně si do které skleničky schoval. 😊

LazyFarm TIP

Zkuste si doma vytvořit jednu malou bylinkovou poličku. Nemusí být plná desítek druhů. Vyberte jen ty bylinky, které opravdu používáte, a u těch určených pro zvířata si rovnou poznamenejte, pro jaký druh jsou vhodné. Budete tak mít vše přehledně po ruce a zároveň se vyhnete zbytečnému hledání.

Na co se nás často ptáte

Mohu používat stejné bylinky pro sebe i pro zvířata?
Ne vždy. Každý druh zvířete má jiné potřeby a některé bylinky vhodné pro člověka nemusí být vhodné například pro kozu, koně, králíka nebo slepici.

Jaké bylinky je dobré mít doma?
Záleží především na tom, k čemu je chcete používat a jaká zvířata chováte. Lepší je mít několik kvalitních bylin, které znáte a využijete, než velkou zásobu těch, které zůstanou zapomenuté ve skříni.

Mohou bylinky nahradit léky nebo veterinární péči?
Ne. Bylinky mohou být součástí běžné péče nebo vhodným doplňkem, ale při zdravotních potížích je vždy důležité řešit konkrétní problém s odborníkem.

Ať už tedy bylinky používáte pro sebe, nebo je máte doma i pro své zvířecí parťáky, nejdůležitější je vědět, co používáte, pro koho a proč. Dobře vybavená bylinková lékárna přitom nemusí být vůbec velká. Stačí pár kvalitních bylin, které mají ve vaší domácnosti skutečně své místo.

Podzim přináší kratší dny, chladnější počasí a postupný úbytek čerstvé trávy a bylin. Právě teď je proto vhodná chvíle zamyslet se nad tím, co budou mít králíci k dispozici během dalších měsíců, a včas připravit zásoby na zimu. Králíci změnu počasí většinou zvládají dobře, ale kvalitní krmivo a dostatek vlákniny zůstávají základem jejich jídelníčku. S příchodem podzimu je důležité především zajistit dostatek kvalitního sena a případné změny v krmení provádět postupně.

Seno by mělo být základem krmné dávky po celý rok. Mělo by být suché, voňavé, bez plísně a dobře uskladněné. Králík by ho měl mít k dispozici po celý den.

S postupným úbytkem čerstvé trávy můžete jídelníček zpestřit také vhodnými sušenými bylinkami, listy nebo větvičkami. Bylinky mohou být příjemným zpestřením krmné dávky a podzim je navíc ideální dobou připravit si jejich zásobu na zimu. Pokud hledáte bylinky pro králíky, v naší nabídce najdete pečlivě vybrané bylinné směsi vhodné jako přirozené zpestření jejich jídelníčku.

Co dělat, když je sena méně

Letošní rok může být pro některé chovatele náročnější také kvůli menší dostupnosti sena. Pokud máte zásob méně, je dobré začít situaci řešit už na podzim a nespoléhat na to, že vystačí až do jara.

Vhodným doplňkem mohou být senné granule, které představují zdroj vlákniny a mohou pomoci v období, kdy kvalitního sena není dostatek. Klasické seno by ale mělo zůstat základem krmné dávky, pokud je možné ho zajistit. Senné granule proto berte spíše jako doplněk nebo způsob, jak dostupnou píci částečně doplnit.

S příchodem chladnějšího počasí bychom neměli zapomínat ani na čerstvou pitnou vodu. Králíci k ní musí mít přístup po celý den a v zimě je potřeba pravidelně kontrolovat, zda nezamrzá.

Stejně důležité je sledovat celkovou kondici králíků. Pokud mají chuť k jídlu, jsou aktivní a jejich trus i trávení jsou v pořádku, je to dobrý signál, že jim krmná dávka vyhovuje.

LazyFarm TIP

Zkuste si na podzim spočítat, kolik sena králíci skutečně spotřebují za týden. Stačí si několik dní všímat, kolik sena jim běžně dáváte, a podle toho si přibližně spočítat potřebnou zásobu na celou zimu. Počítejte raději s určitou rezervou – spotřeba se může během roku měnit a je lepší mít trochu sena navíc než v zimě narychlo shánět kvalitní náhradu.

Na co se nás často ptáte

Mohou králíci na podzim stále dostávat čerstvou trávu?
Ano, pokud je čerstvá, vhodná a králíci jsou na ni zvyklí. S postupným úbytkem trávy by ale mělo být hlavním zdrojem vlákniny kvalitní seno.

Kolik sena by měl králík dostávat?
Seno by měl mít králík k dispozici prakticky neomezeně po celý den. Mělo by být suché, kvalitní a bez plísně.

Mohou králíci dostávat senné granule?
Ano. Senné granule mohou být vhodným doplňkem a zdrojem vlákniny, například pokud máte sena nedostatek. Pokud je to možné, klasické seno by ale mělo zůstat základem krmné dávky.

Je potřeba na podzim zvyšovat dávku granulí?
Ne automaticky. Množství doplňkového krmiva záleží na věku, kondici, aktivitě a celkové krmné dávce konkrétního králíka.

Co připravit králíkům na zimu?
Především dostatek kvalitního sena, čerstvou vodu a podle potřeby vhodné doplňky. Vyplatí se zásoby zkontrolovat už na podzim, abyste měli vše připravené včas.

Podzim pomalu přichází a s ním i chladnější rána, kratší dny a první studené deště. Právě teď je ideální chvíle začít přemýšlet o tom, jak kozy připravit na zimu. Na první mrazy není potřeba čekat. Když vše připravíme s předstihem, budou mít kozy během zimy mnohem větší pohodlí.

Kozy jsou odolná zvířata a samotný chlad většinou zvládají dobře. Mnohem důležitější je, aby měly suché místo chráněné před deštěm a větrem. Před zimou proto zkontrolujte přístřešek, doplňte suchou podestýlku a ujistěte se, že do něj nezatéká. Zároveň by měl zůstat dobře větraný. Není potřeba kozy zavírat do vytápěného prostoru – suchý a klidný přístřešek je pro ně mnohem důležitější.

U některých koz může být během chladného období vhodným pomocníkem také zateplená deka. Využijí ji například ostříhané, starší nebo hubenější kozy, které hůře snášejí chlad. Deka by měla dobře padnout, neomezovat kozu v pohybu a vždy by měla být pouze doplňkem k dobrému přístřešku.

Základem je kvalitní seno

S příchodem zimy ubývá pastvy, a tak se kvalitní seno stává základem krmné dávky. Mělo by být suché, dobře uskladněné a bez plísně. Pokud budete během zimy měnit nebo doplňovat krmení, dělejte to raději postupně, aby si trávicí systém koz mohl na změnu zvyknout.

Krmnou dávku můžeme podle potřeby zpestřit také vhodným doplňkem. Pro zimní období jsme proto připravili Zimní mash pro kozy s šípkem a jablky, který obsahuje extrudovaný len a konopí, jablečné výlisky, šípek a vybrané bylinky.

Zimní mash pro kozy najdete ZDE: https://www.lazyfarm.cz/zimni-mash-pro-kozy-s-sipkem-a-jablky-5kg/ 

Nezapomínejte ani na čerstvou vodu. V zimě pravidelně kontrolujte, zda nezamrzá, a zajistěte kozám přístup k vodě po celý den. Stejně důležité je sledovat jejich chování. Zdravá koza by měla být aktivní, mít chuť k jídlu a normálně se pohybovat.

Když je sena méně

Letošní rok může být pro některé chovatele náročnější také kvůli menší dostupnosti sena. Pokud ho máte méně, je dobré začít situaci řešit včas a nespoléhat na to, že zásoby vystačí až do jara.

Vhodným doplňkem mohou být také senné granule, které lze využít jako zdroj vlákniny a píce. Mohou pomoci například v období, kdy kvalitního sena není dostatek. Senné granule je vhodné zavádět postupně a podle potřeby kombinovat s dalšími zdroji objemného krmiva. Pokud máte možnost, doporučujeme si zásoby sena na zimu spočítat už na podzim. Snadněji tak poznáte, zda budete potřebovat seno dokoupit nebo si připravit vhodnou alternativu.

LazyFarm TIP

S přípravou na zimu začněte už na podzim. Zkontrolujte přístřešek, podestýlku, paznehty, kondici koz, zásoby sena i zdroj vody. Pokud máte kozy, které jsou citlivější na chlad, připravte jim také vhodnou deku. A nezapomeňte si včas nachystat krmné doplňky, které budete během zimy potřebovat – třeba náš Zimní mash pro kozy s šípkem a jablky.

Na co se nás často ptáte

Potřebují kozy v zimě vytápěný přístřešek?
Většinou ne. Důležité je především suché místo chráněné před větrem a deštěm a zároveň dostatečné větrání.

Co by měly kozy v zimě dostávat?
Základem je kvalitní seno a dostatek čerstvé vody. Podle kondice a potřeb konkrétního zvířete lze krmnou dávku vhodně doplnit.

Kdy začít kozy připravovat na zimu?
Ideálně už na podzim. Máte tak dostatek času připravit přístřešek, zkontrolovat kondici koz a zajistit dostatek sena a dalších krmiv.

Potřebují kozy v zimě deku?
Ne každá koza deku potřebuje. Vhodným pomocníkem ale může být například pro ostříhané, starší nebo hubenější kozy, které hůře snášejí chlad.

Mohou být kozy v zimě venku?
Ano. Pokud mají možnost schovat se před deštěm, sněhem a větrem do suchého přístřešku, mohou být venku i během chladnějšího počasí.

Zima nemusí být pro kozy náročným obdobím. Stačí se na ni včas připravit, zajistit jim sucho, kvalitní krmení, dostatek vody a klidné místo k odpočinku. A právě podzim je na to nejlepší čas.

Podzim pomalu přichází a v kurníku se začíná objevovat něco, co každý chovatel slepic dobře zná – peří. Najednou ho najdete všude, slepice mohou vypadat trochu „otrhaně“ a jejich snáška se zpomalí nebo na nějaký čas úplně zastaví. Nemusíte se ale bát. Přepeřování je přirozenou součástí života slepic. Staré peří postupně vypadává a nahrazuje ho nové. Pro slepičí organismus je to ale poměrně náročné období, a tak je dobré jim na podzim dopřát trochu více klidu a věnovat pozornost jejich jídelníčku. 

Peří je tvořeno především keratinem, což je bílkovina. Během intenzivního přepeřování proto slepice potřebují dostatek kvalitních bílkovin a vhodné spektrum aminokyselin. Základem by mělo být stále kvalitní a vyvážené krmivo, které pokryje jejich běžné nutriční potřeby. Jídelníček ale můžeme vhodně zpestřit dalšími zdroji bílkovin. Právě proto je období přepeřování vhodnou chvílí zamyslet se nad tím, co slepicím do krmiva přidáváme. Jednou z možností je hmyzí protein. Ten najdete také v naší proteino-bylinné směsi pro slepice a kuřata, která obsahuje hmyzí protein z bráněnky, hrách, ostružinu a kopřivu.

 Proteino-bylinnou směs pro slepice a kuřata najdete zde.

Během přepeřování ale nejde jen o krmení. Slepice ocení především klid, dostatek čerstvé vody a suchý kurník bez průvanu. Nové peří je zpočátku citlivé, proto není potřeba slepice v tomto období zbytečně stresovat. Dopřejte jim možnost schovat se před deštěm a větrem a pravidelně kontrolujte, zda mají suchou podestýlku.

A co vajíčka? I tady je dobré počítat se změnou. Některé slepice snášejí během přepeřování méně, jiné si dají od snášky na nějaký čas úplnou pauzu. Jejich organismus má zkrátka jiné priority. S příchodem podzimu se navíc zkracuje délka dne, což má na snášku také vliv. Přepeřování může trvat u každé slepice jinak dlouho. Důležitější než přesně počítat dny je sledovat její celkový stav. Pokud je slepice čilá, normálně přijímá potravu a postupně jí dorůstá nové peří, většinou není důvod k obavám. Naopak pokud výrazně hubne, je apatická, má poraněnou nebo zanícenou kůži, případně pozorujete jiné neobvyklé příznaky, nemusí jít jen o běžné přepeřování a je vhodné hledat jinou příčinu.

LazyFarm TIP

Během přepeřování máme někdy chuť slepicím dopřát úplně všechno, co doma najdeme. Není ale potřeba jejich jídelníček překombinovat. Mnohem důležitější je kvalitní základ, dostatek vody, klid a vhodné zpestření krmné dávky. Pokud chcete v tomto období přirozeně doplnit jídelníček o zdroj bílkovin, můžete vyzkoušet naši proteino-bylinnou směs s hmyzím proteinem z bráněnky.

Na co se nás často ptáte

Je normální, že slepice na podzim ztrácejí peří?
Ano. Přepeřování je přirozený proces, při kterém staré peří postupně nahrazuje nové.

Proč slepice při přepeřování méně snášejí?
Jejich organismus v tomto období věnuje více energie tvorbě nového peří a zároveň na snášku působí i zkracující se délka dne.

Čím krmit slepice při přepeřování?
Základem by mělo být kvalitní a vyvážené krmivo. Jídelníček můžeme vhodně zpestřit o zdroje bílkovin, například hmyzí protein.

Potřebují slepice při přepeřování více bílkovin?
Dostatek kvalitních bílkovin a především vhodné spektrum aminokyselin je pro tvorbu nového peří důležité. Nejde ale jen o množství bílkovin – důležitá je celková vyváženost krmné dávky.

Kdy už nejde jen o běžné přepeřování?
Pokud slepice výrazně hubne, je apatická, má poraněnou kůži nebo jiné známky zdravotních problémů, je vhodné hledat i jinou příčinu.

Podzimní přepeřování tedy není důvod k panice. Je to přirozené období, během kterého si slepičí tělo mění „kabátek“ a potřebuje k tomu dostatek živin, vody a klidu. Dopřejte svému hejnu dobré podmínky a nechte přírodu dělat svou práci.